Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

 

Bezplatné zveřejňování

inzerátů týkajících se

oblečení pro děti i dospělé:

http://www.babyburza.cz

 

Územně plánovací dokumentace ve Středočeském kraji:

Na odkaz klikněte zde:

https://gis.kr-stredocesky.cz/js/reg_up/

 

Historické informace:

Zaniklá Svídna a blízké okolí Malíkovice, Hvězda, Drnek

Klikněte na odkaz:

http://www.lamiaceae.cz/kvalitni-ceske-drevene-uhli/tip-na-vylet/zanikla-svidna-a-blizke-okoli/

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Přírodní park Džbán

Obec Malíkovice a její přidružené osady Čanovice a Hvězda jsou součástí Přírodního parku Džbán. Jedná se o rozsáhlé přírodovědné a krajinářsky cenné území.
Přímo na východ od Malíkovic můžeme najít Památný dub letní (400 let).
Krátkou procházkou na jihozápad dojdeme k místnímu malebnému rybníku se spoustou druhů ryb.

Na západ od obce Hvězda se nachází tzv. Hlinská stráň, která byla v r. 1996 začleněna jako jeden z významných krajinných prvků Přírodního parku Džbán.
Geomorfologickou jedinečností v jižně exponované stráni jsou bílé opukové skály , nazývané "bílé stráně", svítící daleko do kraje. Roste zde unikátní hořec brvitý, lněnka alpinská, medvědice léčivá.... Nesmíme opomenout ani bohatou faunu plazů, motýlů a brouků.

Přírodní park Džbán se nachází na území okresů Rakovník, Kladno a Louny. Jedná se o poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, ležící mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve. Od severozápadu je zacloněn zlomovým pásmem Krušných hor. Území Džbánu představuje pahorkatinu, která zejména v okolí Ročova přechází ve vrchovinu.
Hranici Přírodního parku Džbán vymezují Kladno, Nové Strašecí, Řevničov, Hředle, Mutějovice, Kounov, Janov, Svojetín, Děkov, Vrbice, Běsno, Soběchleby, Liběšovice, Měcholupy, Dobříčany, Liběšice, Tuchořice, Hřivice, Senkov, Brodec, Smolnice, Hříškov, Panenský Týnec, Bílichov, Pozdeň, Jedomělice, Smečno, Svinařov a Libušín.

DžbánJaro na Džbáně

Přírodní park tvoří křídová tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem k severu. Je členěna údolními rýhami na řadu úzkých vrchů /Pravda - 491 m n. m., Špičák - 483 m n. m./, plošin /Rovina - 526 m n. m., Džbán - 536 m n. m./ a hřbetů.
Na rozčlenění tabule měla vliv eroze. Přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové zlomy, několik metrů vysoké. Hloubka některých údolí dosahuje 100 - 150 m, takže krajina zde má podhorský až horský ráz. Místy vznikly i malé kaňony /u Kladna a Ročova/. Jednotlivá údolí mají názvy podle centrálních obcí. Džbán z pohledu od jihu působí jako horské pásmo, ačkoli jeho vrcholy sotva přesahují 600 m n. m. Na východě přechází Džbán v rozsáhlé plošiny Kladenska. Převážná část území leží v nadmořské výšce 300 - 400 m n. m. Nejvyšším bodem je Džbán - 536 m n. m. nad obcemi Hředle a Třeboc.
Celá oblast vykazuje jednotnou geologickou stavbu, kdy na podloží červených vrstev svrchního permokarbonu tvořených souvrstvím jílovců a pískovců nápadně červené barvy, spočívají víceméně vodorovně uložené horniny svrchní křídy, t. j . pískovce, místy s jílovci, slíny a opuky, které tvoří vrcholovou tabuli. Lesnatý Džbán je pramennou oblastí uprostřed bezlesého Slánska, Žatecka a Lounska. Mohutný džbánský hřeben ve směru Hříškov - Řevničov je přirozenou rozvodnicí Vltavy, Berounky a Ohře. Na východ od této rozvodnice pramení potoky Bakovský, Bilichovský, Pozdeňský a Řisutský. Všechny tyto potoky mají směr svého toku východ nebo severovýchod a odvodňuje je Vltava. Na západ od rozvodnice pramení potoky Smolnický, Klášterský, Hřivický, Hasina a Klučecký. Směr jejich toku je sever nebo severozápad a odvodňuje je řeka Ohře. Na jihu rozvodnice pramení především Loděnice, která napájí souvisle odlesněno.
Dnešní lesy mají většinou pozměněnou druhovou skladbu /smrk, borovice lesní i černá/, místy se však zachovaly přirozené smíšené porosty. Původní porosty se udržely na méně přístupných místech, hlavně na srázech pod okraji jednotlivých plošin a skal. Džbánsko je výrazně lesním územím doubravního stupně.
Střídají se zde mozaikovitě kyselé buko-dubové lesy mařinkové, místy i borové doubravy s habrovými doubravami.V dubohabrových hájích roste vzácná kýchavice černá, která patří mezi zbytky dochované třetihorní květeny. Ve smíšených lesních a hájových porostech se mísí zbytky bučin, habřin a doubrav, ve kterých je možné nalézt i vzácnější druhy jako jsou: plicník úzkolistý azurový, lilie zlatohlávek, zimostrázek alpinský, lýkovec jedovatý, lecha jarní a černá, medovník meduňkolistý, kručinka německá, jetel alpinský, jetel bledožlutý, podléška jaterník, náprsník žlutý, kruštík širolistý, okrotice bílá a růžová. Na píscích v řídkých borech je značně rozšířen vřes obecný, borůvka a brusinka.

DžbánDžbán

Fauna Džbánu není ještě zcela prozkoumána, lze však předpokládat výskyt řady vzácných druhů, zejména bezobratlých. Dobře známá je především zvěř, kterou se zabývá myslivost.

Kulturní a sídelní památky pocházejí jak z pravěku, tak i z doby historické. Mezi pravěké památky patří dodnes záhadné kamenné řady u Kounova. jde o 14 řad kamenů /nejdelší měří 450m/, které měly v pravěku pravděpodobně astronomický význam. Řady jsou rovnoběžně sestavené z balvanů křemenců, křemitých pískovců a slepenců ve směru sever - jih. Dva největší kameny byly nazvány Pegas a Gibbon.

Kounovské kamenné řadyKounovské kamenné řady

V blízkosti řad na severním výběžku Roviny se nachází halštacko-laténské hradiště s mohutným dvojitým valem. Pozůstatky laténské /keltské/ kultury lze najít i na mnoha dalších místech Džbánu. Nejznámější je sídliště u Mšeckých Žehrovic proslavené nálezem plastiky hlavy z opuky. Na Rakovnicko zřejmě lákalo Kelty surovinové bohatství, především železná ruda a švartna /nadložní vrstva kounovské nebo slánské uhelné sloje/. Z té Keltové vyráběli typické černé náramky. Na Dřevíči bylo pravěké sídliště zejména lidí kultury bylanské ze starší doby železné a později i slovanské hradiště.
Z doby hradištní /9 - 11. století našeho letopočtu/ se nachází slovanské tzv. ostrožní hradiště u Libušína. V prostoru hradiště byly zjištěny nízké zdi z volně ložených opukových kamenů, na některých se našly rytiny zobrazující jezdce na koních. V současné době zde stojí známý kostel sv. Jiří, původně gotický z rozhraní 13. - 14.století. Ve středověku bylo na Džbánu vybudováno několik hradů a větší počet tvrzí. Řevničov, Řisuty, Smečno, Srbeč, Třtice, Vrbice, Velká Černoc, Vinařice a Žerotín. Zvláštní zmínku zasluhuje areál bývalého kláštera a kostela v Ročově. Klášter augustiniánů, založený r.1373, byl poničen při husitských válkách, rozkvětu se dočkal v 18. století, kdy byl přestavěn.
Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v 18. století, ozdoben freskami, obrazy a barokním zařízením. Hodnotné sochy svatých stojí v obcích Lhota pod Džbánem, Mutějovice, Smilovice, Svinařov, Svojetín. V Hradečnu se zachovala zvonička se šindelovou střechou. Jednotlivě se zachovaly i prvky cenné selské a zemědělské architektury, v Kalivodech roubený obytný dům a dům č. 101 v Řevničově. V Hříškově a Smolnicích lze vidět barokní statky z 18. století. Starší, většinou selské stavby zbudované ze džbánské opuky, jsou často neomítnuté a svítí svou nažloutlou bělí.

DžbánDžbán

Za účelem zachování krajinného rázu byl Džbán vyhlášen přírodním parkem ve všech třech okresech, ve kterých se nachází /Rakovník, Louny, Kladno/. Posláním Přírodního parku Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru a faunu a rozptýlenou mimolesní zeleň. Některé činnosti Ize provádět pouze se souhlasem příslušného okresního úřadu. To se týká například umísťování a povolování nových staveb, těžby nerostů a hornin, pořádání rekreačních, sportovních a jiných hromadných akcí, změn současné skladby a rozsahu zemědělských a lesních kultur, kácení dřevin rostoucích mimo les ve volné krajině, zřizování parkovišť, tábořišť a kempů, odstavných ploch, zřizování a rušení stezek, pěšin a účelových komunikací, na vodních plochách používání plavidel se spalovacími motory atd.

Na území Přírodního parku Džbán byly vybudovány dvě naučné stezky:

  • Naučná stezka Kounovské kamenné řady byla otevřena v roce 1987 a má 11 zastávek. Ukazuje přírodní poměry Džbánu, ale i 14 řad kamenů tzv. Kounovských kamenných řad. Stezka je zaměřena i na historii /v blízkosti se nachází halštacko-latenské hradiště/, geologii, botaniku, zoologii, zemědělství, lesnictví apod. Začíná u silnice za mutějovickým nádražím směrem na Kounov.
  • Naučná stezka Novostrašecko byla otevřena v roce 1994. Má 14 informačních panelů a měří 12 km. Začátek je u železniční stanice v Novém Strašecí, prochází městem, kolem obory Libeň Mšeckými Žehrovicemi a podél soustavy rybníků na potoce Loděnice. Panely jsou zaměřeny na informace o Přírodním parku Džbán, o Novém Strašecí a okolí, o zeleni, zemědělství, lesnictví, památných stromech, keltském osídlení, rybnících a Mšeckých Žehrovicích.